Malta 2013, sobota 29.6.

Dingli Cliffs aneb Rock on the Rock

Skaly má dnes svátek. Popřály jsme mu hned po ránu a jeho dárek jsem si dala na krk opět já :-). Jana nás dnes vzala na výlet do vnitrozemí, do městečka Mdina.

Nejprve jsme se zastavili v Ta Qali Adventure Park. Je to kousek od fotbalového stadionu, kde hrává naše reprezentace mezinárodní utkání a v okolí je toho víc než dost. Park pro děti plný atrakcí podle věku - Emička si užila oblíbené houpačky, i když zde byly ve variantě alá pás cudnosti. Nějak jsme nepochopili, že v tomto podnebí udělají kovovou sedačku :-). Holky si užily prolézačky a všechny jsme se povozily na kolotoči. Na vodní hrátky nedošlo, přece jen fučelo celkem studeně. Je tu i velké lanové centrum, přes léto uzavřené :-). Plus venkovní posilovna, tam jsme se teda vyblbli fest.

Hned naproti je krásná botanická zahrada včetně amfiteátru, kde měla být keška, ale, bohužel, nebyla. Nicméně aspoň výhledy na zahradu a okolí z hradeb to bohatě vynahradily. Jen Jana byla hladová a tudíž nepříjemná, na což nás několikrát důrazně upozorňovala :-).

Mdina je nádherné historické městečko. Kdysi to bylo hlavní město Malty. Žije zde cca 300 obyvatel, ale v těsném sousedství je městečko Rabat, které pak zvyšuje počet obyvatel na cca 11 tisíc. Historie hovoří o založení někdy 700 let před naším letopočtem. Neuvěřitelné!

Tady jsme se naobědvali v jedné zahradní restauraci. To bylo celkem vtipné, protože jak foukal vítr, tak nám občas přilétl chips z talíře hosta usazeného na terase :-). Já jsem si dala maltskou polévku a byla přesně podle mého gusta - zeleninová, hustá, krémová, školková :-). Děti měly pizzu a toasty.

Z hradeb Mdiny je neskutečný výhled do okolí, opravdu jsme se pokochali. Úzkými uličkami jsme se dostali opět na hlavní náměstí a ještě jsme to vzali kolem hradeb - přece jen mi místní keška nedala spát a nakonec jsme jí s Áčkama daly! 

Následně nás vzala Jana na Dingli Cliffs - pro nás to bylo jak na konec světa. Opět úzkou silničkou, kde jsem byla na nervy, jestli se vejdu (ehm.. Octávka je mnohem širší než beruška, ale to řízení na druhé straně prostě dělá svoje) a pak jsem se ani nesměla dívat dolů, dokud jsem nezastavila :-). Tady jsou i výrobny ohňostrojů, které Malťané práskají ve dne v noci :-). 

I tady se dá napsat, že to bylo absolutně dechberoucí místo. Pro Středoevropana cestovatelský orgasmus. Cestou zpátky jsem se modlila, ať nepotkáme auto, protože bych to fakt nechtěla couvat :-).

Večer následovala nezbytná vycházka na pouť :-). Jana se nemohla dočkat, až půjde s námi a bude mít záminku jít na kolotoč. Ty dvě šílenosti jsme s ní ale odmítli absolvovat, tak jsme aspoň hlídali Emičku. :-). Ale Andulka s ní šla aspoň zas na tu zvonkohru a evidentně si to opět užily. 

Áčka chtěla i do zábavního domu - podobný je bavil na Matějské - jsou tam různé hejbací věci, skluzavky, válec apod. Ale nějak to bylo přece jen jiné a byla tam tma, takže Adélka se bála a neužila si to. Nakonec už nechtěla jít jinam. Andulka nicméně chtěla jít do Domu hrůzy, tak jsem se teda obětovala, že jdu taky. Dostala ale příkaz, že za ty prachy musí mít otevřené oči! Nakonec nás doběhla Adélka, že chce jít taky. Chvíli jsem jí to rozmlouvala a pak teda že jo, že pojedeme společně.

Dům hrůzy naplnil má očekávání - za to hrůzné vstupné to bylo fakt děsivé. Holky z toho měly neskutečnou prču a asi nejvíc jsme se "lekly", když nám foukli vzduch do vlasů. Nicméně fotku jsme si vytisknout za tři éčka nechaly a vzhledem k těm neupraveným červeným očím je hrůzná až až!  :-D. 

Na atrakcích dětem vyhládlo, tak nás Jana vzala do svého oblíbeného kebab baru. Naše holčičky lehce frfňaly, že jim chutnal víc kebab ze včerejška do vedle. :-). Po pozdní večeři nám Jana navrhla pivo kousek od nich s tím, že je to tak 25 minut. Bylo už dost pozdě, nicméně Áčka trvala na tom, že jdeme, že si chtějí ještě užít Emičku. Jak jsme šli od ostrova, cesta to byla opravdu poměrně dlouhá. Navíc jsme se neustále zastavovali kvůli ohňostrojům, které vybuchovaly nad obzorem na několika místech. Do hospody za Máriem jsme dorazili lehce po půlnoci.. Polkli jsme pivo a šli zas zpátky na hotel :-).Ale aspoň jsme viděli hotel, kde bydlívala mamka ještě než začala přebývat u ségry.

Fotky